Název

14.10.2019 - Kostelní Vydří

Popis

Ačkoli budova kláštera byla při poutním kostele Panny Marie Karmelské v Kostelním Vydří postavena již v polovině 18. století - aby tu poutníkům byli k dispozici kněží každodenně, nepříznivé společenské poměry (osvícenství a vláda Josefa II.) tehdy příchodu řeholníků zabránily. Snad by jimi bývali byli bosí karmelitáni.

Ve skutečnosti byla služba při mariánské svatyni svěřena řeholnímu společenství teprve v roce 1908. Patron kostela baron Bedřich Dalberg z Dačic pozval karmelitány z Rakouska, aby se ujali duchovní správy kostela a farnosti. Nejprve tu tedy žila a působila komunita bratří německé národnosti, pak od r. 1921 až do druhé světové války jen jeden, nanejvýš dva čeští kněží karmelitáni. Karmelitánů českého původu totiž zatím více nebylo. Když se po druhé světové válce rýsovaly příznivější vyhlídky, nástup komunistů k moci je zmařil.

Nejvíce poutníků přichází především v týdnu kolem svátku Panny Marie Karmelské (16. července). V neděli předtím se slaví tzv. "malá", v neděli po svátku tzv. "velká" pouť. Samotný 16. červenec tradičně patří pouti kněží. Kromě toho se o dalších nedělích roku slaví ještě pouť květnová, srpnová, říjnová. Příležitostí k pouti jsou také pravidelné pobožnosti vždy o první sobotě v každém měsíci. Mnoho poutníků přichází i jednotlivě - ať už zúčastnit se slavení bohoslužeb, nebo se soukromě modlit a ztišit.

Kategorie a štítky

Nastavení